Sokolové průvodem oslavili 100 let od vybudování Sletiště

Deset sokolských žup před 100 lety otevíralo právě zrozené Sletiště. Do té doby byl současný sportovní areál částečně zalesněným pozemkem. Díky práci sokolů, ale i veřejnosti se ho podařilo přeměnit na sportoviště a místo pro sokolské slety. V roce 1953 zde dokonce, s kulisou 18 tisíc diváků, závodil legendární Emil Zátopek. Zdaleka ovšem nebyl jedinou sportovní hvězdou, která se na Sletišti představila. Areál navíc zažil velké sokolské slety, je tradičně místem pro městem pořádané Dny města, a nejen pro ně.

Historie Sletiště je silně spjata s historií kladenského Sokola. Po první světové válce došlo i na Kladně k rozmachu sokolské myšlenky a s tím i souvisejícím nárůstem členů místní sokolské jednoty a k záměru vybudovat v Kladně letní cvičiště. K uskutečnění přispělo navíc rozhodnutí, o pořádání I. krajského sletu v Kladně roku 1921.

Pro plánované cvičiště si Sokolové vyhlédli les zvaný „Hvězda“, tento pozemek o rozloze 8 hektarů, následně zakoupili od řádu Benediktýnů. Předsedou ustanoveného stavebního výboru se stal samotný projektant Sletiště bratr Emil Hrabě. Sokolové začali se stavbou již v lednu 2021, stavěli většinou svépomocí, před či po práci a zejména o víkendech. Rozpočet stavebních prací dosáhl 300 000 korun, další práce vykonali dobrovolníci nejen z řad sokolů. 

„Sletiště zvládli sokolové postavit během půl roku, ovšem nejednalo se ještě o podobu, kterou známe dnes. Pro I. krajský slet bylo vybudováno cvičiště o rozměrech 150 x 110 metrů, na kterém mohlo současně cvičit až 3816 cvičenců. Hlavní tribunu a hudební pavilon vystavěli sokolové z betonu, členskou tribunu, pobočnou tribunu stánky a šatny pak postavili ze dřeva,“ připomíná starosta budečské župy Miroslav David. Tribuna měla kapacitu 3600 osob, ochozy pak dokázaly pojmout až 25 000 návštěvníků.  

O tři roky později, v roce 1924, bylo na Sletišti vysázeno 200 lip za padlé členy Sokola a legionáře. Byla tak vytvořena lipová alej spojující hlavní a vedlejší vstup. 

Své, dnes dobře známé uspořádání dostalo Sletiště roku 1927. Na jaře tohoto roku bylo v areálu vysázeno 800 modřínů, darovaných místním Okrašlovacím spolkem. Sokolové navíc vybudovali kovové zábradlí kolem cvičiště, jízdárny a tanečního sálu. Vyorali také plochu pro atletickou dráhu, která byla dokončena pro II. krajský sokolský slet v roce 1930. Téhož roku byly prostory pod tribunou adaptovány na restauraci, později pak na Sletiště přibyl také kuželník. Sletiště se tak stalo sokolským střediskem s vysokou návštěvností veřejnosti. 

Sdílet na: