
Do Hradce jsme nejeli fandit s velkou nadějí na zisk bodů. Zvláště po citelné absenci pěti hráčů základní sestavy. Přesto Kladno nepůsobilo odevzdaným dojmem. Hokej je však o gólech a bodech. Nehraje se na to, že jsme hráli celkem dobře a mohli nějaký bod získat. Tady už většina fanoušků začíná být alergická na rozhovory s hráči po zápasech ve znění: „Musíme se poučit.“ Chtělo by to neslibovat, ale konat!
První třetina nabídla dost branek a Hradec nepůsobil dojmem, že by nám chtěl něco darovat. Stav 3:1 nevzbuzoval mnoho nadějí a smiřovali jsme se s tím, že body zde rozhodně nebudou, ale přišel úder 2 vteřiny před koncem a gól do šatny domácích, což i fanouškům vlilo opět trochu optimismu.
Druhá třetina mohla být lepší, nebýt opět naší neustálé bolesti, a tou je hra v oslabení. Čtyři vyloučení je na třetinu opravdu dost a mohlo jich být ještě více (rozhodčí byl ještě milosrdný). Naštěstí jsme ubránili i přesilovku pět na tři a i díky tomu nás v této třetině Hradec přestřílel.
Třetí třetina se nesla ve snaze dostat soupeře pod tlak a alespoň vyrovnat. Hradec nás ale do velkých šancí nepouštěl a naopak kontroval rychlými protiútoky, které však ke gólu také nevedly. Na závěr jsme se pokusili, ve hře bez brankáře, s tím ještě něco udělat, ale soupeř si konec zkušeně pohlídal a dokázal skórovat do prázdné klece.
Hodně úzký kádr, byť doplněný o Voráčka a Vimmera neměl ten správný lauf a sílu body vydolovat. Po polovině sezony se projevuje, že krom střelecké impotence některých útočníků, od kterých góly jsou očekávané, se jeví nejslabším faktorem obrana. Měl jsem ten názor již na začátku sezóny, že ještě jeden zkušený obránce tu zkrátka chybí.
Závěrečným jediným pozitivem je tak první gól Marteneta v kladenském dresu. Nehraje bez chyb, ale včera měl o motivaci navíc díky přítomnosti svých rodičů v kladenském kotlíku. Asi by bylo užitečné přemluvit rodiče k účasti na všech jeho zápasech.
Tak zas v pátek v Plzni!
ALDA
Sdílet na: