GLOSA hokejového fanouška
V neděli jsem chtěl opět provětrat vozemboucha Dotchina a vzít ho na hokej do Plzně. Poctivě jsem si nastudoval návštěvní řád a nenašel zmínku o hudebních nástrojích. Hledal jsem i další možné nástrahy, které by mohly zhatit jeho výlet. Našel jsem jen zákaz pevných tyčí na vlajky což vozembouch není, neboť na něj vlajku nepověsím a mávat s 6 kg nad hlavou opravdu nehodlám.
Jen jsem se pozastavil u té tyče, ale vozembouch tyč opravdu není :-)))), byť tak může působit, přestože to je vysoustružené tělo pěkných tvarů. Nedalo mi to a jako slušný nekonfliktní starší fanoušek, co se již dávno nepere jsem oslovil telefonicky sekretářku klubu. Zastihl jsem jí bohužel v nepříjemné rodinné situaci, ale i přesto mi přislíbila se ozvat zpět s tím, že mi pošle smskou číslo na někoho jiného. Co řekla splnila a tel. číslo poslala. Ta paní o mě již věděla a já jí vysvětlil oč jde. Popsal ji hudební nástroj i to, že opravdu nejsem ve věku kdy bych vyhledával konflikty a že si nehodlám rozbít peníze do vozembouchu investované. Přislíbila mě, že to projedná s někým kompetentním a ozve se.
Neozvala se, a tak jsem se po 4 hodinách volal já několikrát. Telefon zvonil marně. Už jsem to vzdával a v tom se ozval telefon. Paní se ještě jednou vyptávala a potom mi oznámila, že by se ještě musela spojit s někým jiným, ale s těmi, co mluvila, tak jí řekli, že by to mohla být nebezpečná zbraň :-))))
Nepomohla žádná věcná argumentace ani to, že jinde s tím problém není a Plzeň chce být opět zpátečnická a nepřeje hudbě.
Projevuje se tu jen opět skryté nepřátelství ke Kladnu?
ALDA
Sdílet na: