K uzoufání, aneb jak zcela promarnit těžce nabité vedení. Kladno x Vary 2:3 po nájezdech

Pro fanouška optimistu, pesimistu i realistu už to začíná být na Chocholouška. Radost mají  jen stálí kladenští kritici, kterým nyní stačí jen říkat: „A neměl jsem pravdu, že Kladno bude dole?“ Bohužel to vypadá, že světlo na konci tunelu je pro Kladno hodně daleko, a pokud se občas nějaké objeví, tak to není konec tunelu ale jen jakési světýlko ze skomírající lampy.

První třetina: Očekával bych kladenský nápor a viditelnou snahu vyhrát, když se hraje doma. Bohužel nic takového nepřichází, s Vary prohráváme vcelku brzy 0:1. Celou třetinu i na střely 5:8. Na konci třetiny přichází naděje, když můžeme hrát přesilovku pět na tři. Nevěřil jsem však svým očím a viděl zřejmě nejhorší přesilovku této sezony – prozatím. Dokonce jsem se v ní obával, zda neobdržíme nakonec ještě gól. Sice to osobně nedělám, ani to nepodporuji, ale nedivím se, že se dokonce ozval pískot nespokojených diváků.

Druhá třetina: Přinesla již od začátku zcela jiný hokej, kde byla vidět bojovnost a urputnost se porvat o každý puk, což bylo odměněno vyrovnávacím gólem. Je velká škoda, že když v celkem trvalém tlaku soupeře přestřílíme 12:6, vytěžíme z toho jen ten jeden gól. Opět často místo střelby ještě vylepšujeme pozice, nakonec z toho ani střela není a pokud ano, netrefujeme branku, anebo trefíme prvního bránícího hráče.

Třetí třetina: Pokračujeme tam, kde skončila třetina druhá. Vyhýbáme se i naší bolesti inkasování během prvních minut. „Heuréka,” chtělo by se zvolat, Kusý to ještě vylepšuje a strhává vedení na naši stranu. Nezalézáme, a i když i Vary dokáží zazlobit, tak se přeci jen snažíme vedení pojistit a cpeme se do útoku. Nepřineslo to gól, ale opět přesilovku 5:3, a to poměrně dlouhou – 90 sekund. Všichni na zimáku věří krom fandů Varů, že přijde rozhodující gólový úder. Namísto toho přichází však selhání dvou nejzkušenějších hráčů, Klepiše a Smoleňáka, kteří se nechávají vyloučit po špatně zahraných přesilovkových situacích. Tak se do přesilovky dostanou Vary a vyrovnávají – jak je to jednoduché.

Prodloužení: Není co rozebírat, Vary nás zkrátka nepustily na puk. Ale ani jejich hráči se nehnali vyloženě do šancí. Naše šance byla náhodná a jediná a nevyužitá.

Trestná střílení: Jeden velký otazník, střelci – další velká otázka. Odchod domů byl s jedinou emocí – pocitem zmaru.

„No nic hoši,“ řekl jsem si, že ten infarkt mi prostě nepřivodíte:-)))) a uvidím vás v Olmíku. I když nás tam bude maximálně 6, tak tam prostě budeme.

ALDA

1 2 ... 4 ►

Sdílet na: