Pátým národním parkem v České republice by se mohlo stát unikátní území Křivoklátska. Středočeský kraj dnes spustil další etapu jeho přípravy, na jehož konci by mělo být vyhlášení nejvyššího stupně ochrany pro nejcennějších 102 čtverečních kilometrů Křivoklátska, tedy 16 procent stávající chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Stávající plány počítají s tím, že by v národním parku ležela pouze Karlova Ves.
Vyhlášení národního parku podpořili krajští zastupitelé už letos v černu. Dnes představitelé hejtmanství zahájili jednání s dotčenými obcemi. „Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je jedinečné přírodní území. Středočeský kraj chce proto zajistit pro současné i budoucí generace, že unikátní příroda zůstane zachována. A nejvyšší stupeň ochrany poskytuje pro území právě statut národního parku. I přes to se pro občany z tamních obcí a pro návštěvníky nic významně nezmění. I to je jedno z témat, o nichž mluvíme se starosty obcí na Křivoklátsku,“ řekla dnes radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.
Jednání se starosty se soustředí především na názory a argumenty místních lidí, kteří na Křivoklátsku žijí. „Chceme jim dát maximum informací o tom, co obnáší být součástí národního parku. Někdo v tom vidí výhody, kromě ochrany přírody například rozvoj šetrné turistiky nebo možnost čerpání speciálních dotací. A někdo se naopak bojí toho, že lesy budou nepřístupné a lidé nebudou moci chodit na houby, což je samozřejmě nesmysl,“ doplňuje krajská radní.
Na Křivoklátsku ji doprovází předseda krajského Výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl a Jaroslav Obermajer z Agentury ochrany přírody a krajiny. Po ukončení naplánovaných setkání chtějí společně vyhodnotit a připravit další postup, včetně besed s občany. Ve stejné době ale pokračují jednání s ministerstvem životního prostředí, které dříve jasně deklarovalo, že na cestě k vyhlášení národního parku je důležitá podpora většiny obcí na Křivoklátsku.
A co znamená vyhlášení Národního parku?
Národní park se zásadně liší v přístupu k ochraně lesa. Hospodaří v něm správa parku. Do rozhodování se zapojují i obce, protože ze zákona musí být součástí Rady národního parku. Obce také získají přístup k fondům – v rámci Národního programu Životní prostředí existuje speciální část Podpora obcí v národních parcích. V současnosti je tak například vypsána výzva, kde mohou obce žádat na infrastrukturu a vybavenost, a to až o 4 miliony korun. Například na nové parkoviště, aby řidiči neparkovali v obcích či lesích „na divoko“. Pohyb lidí v národním parku není nijak omezen, s výjimkou takzvaných klidových zón, kde se chodí po vyznačených cestách. Stejná pravidla přitom platí už ve stávajících národních přírodních rezervacích, které mají tvořit těžiště klidových zón parku.
V České republice jsou nyní 4 národní parky – NP Šumava, Krkonošský národní park, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. Ten je dosud nejmladším parkem u nás, byl vyhlášen v roce 2000. Národní parky jsou vyhlašovány v České republice zákonem a příprava vyhlášení přísluší ministerstvu životního prostředí. Středočeský kraj může tento proces podpořit deklarací zájmu na vyhlášení ochrany formou zřízení národního parku. V tomto procesu jsou pak následně zapojeny všechny příslušné samosprávy, které mohou zcela legitimně uplatnit své zájmy v území v konfrontaci s návrhy ochranných podmínek. Středočeský kraj jako příslušná samospráva vyššího územního celku může sehrát i koordinační roli při vypořádávání požadavků samospráv v rámci projednávání návrhu na vyhlášení národního parku.
Sdílet na: