Pomáhají v regionu i doma – prakticky nonstop a už řadu týdnů

Sami jsou na Kladně více než 23 let, nyní pomáhají svým krajanům ať už přímo na Ukrajině, nebo přímo v Čechách. Jen na Kladensku se jim podařilo nalézt novou střechu nad hlavou pro více než 100 lidí, a to včetně sedmi sirotků z dětského domova. Navíc tento týden odeslali na Ukrajinu kamion s pomocí pro děti, které neměly takové štěstí a nemohly odcestovat. „Je to jako zlý sen, ale realita je taková. Když vidíme, jak tam umírají děti, spí kvůli sirénám jen pár hodin v noci, nemůžeme být v klidu,“ říká Michal Olar se svou ženou Leysou.

Prakticky všichni uprchlíci, kterým Olarovi pomohli, si už našli práci, děti chodí do škol. „I díky pomoci řady dalším, včetně lidí na kladenském magistrátu,“ říká Michal Olar. Za poslední týdny naspal jen pár hodin denně. Je neustále v terénu, řeší řadu drobností, logistiku, aktuální problémy.

Přes nelehkou situaci se dostalo i na úsměvné okamžiky. Například děti ve škole byly překvapení, když dostaly jedničku. „Málem brečeli, jak je to možné. U nás je známkování obráceně,“ říká Michal Olar.  Jeho žena mezitím šla překládat a pomáhat svým krajanům. Právě jazyková bariéra je zejména pro starší častou komplikací, naopak mladí si poradí hladce. „Chytrý telefon a překladač,“ reagují bez zaváhání dva ukrajinští teenageři. Spolu s dalšími nyní začali chodit do kladenských škol. Celkově jich jsou v jednotlivých třídách v regionu už stovky.

„Doufáme, že všechna hrůza u nás skončí o Velikonocích, tedy těch ukrajinských, které jsou o měsíc po českých,“ doufá za všechny  Leysa Olarová.

Sdílet na: